PEKING/PRAHA – Zatímco část investorů během zářijového poklesu ceny zlata z trhu ustupovala, People’s Bank of China (PBoC) postupovala opačně. Čínská centrální banka podle zveřejněných údajů rozšířila během září své zlaté rezervy přibližně o 23 tun. Jde o největší měsíční přírůstek od roku 2023 a zároveň pokračování mimořádně dlouhé série nákupů. Čína tak znovu ukazuje, že pro ni zlato není krátkodobou spekulací, ale strategickým rezervním aktivem.
- Zářijový pokles ceny Čína využila k nákupu
- Čína nakupuje už 23 měsíců v řadě
- Proč vlastně Čína tolik zlata potřebuje?
- 1. Diverzifikace devizových rezerv
- 2. Menší závislost na americkém dolaru
- 3. Geopolitická pojistka
- 4. Ochrana proti dlouhodobým měnovým rizikům
- Není to jen příběh čínské centrální banky
- Čínské domácnosti rovněž mění své chování
- Co to znamená pro světový trh se zlatem?
- Zlato má stále protivítr: vysoké úrokové sazby
- Pro investora je důležitější trend než jedna transakce
- Co by měl sledovat drobný investor?
- Čína vysílá jasný signál: zlato zůstává strategickým aktivem
„Zlato bude vždy hrát určitou roli v rezervách centrálních bank.“
Joachim Nagel, prezident Deutsche Bundesbank (Gold will always play a role in central bank reserves.)
Více článků
Zářijový pokles ceny Čína využila k nákupu
Načasování čínského nákupu je pozoruhodné. Cena zlata během září 2026 výrazně korigovala. Podle Reuters ztratila více než 6 %, zatímco World Gold Council při použití benchmarku LBMA Gold Price PM vyčíslil meziměsíční pokles na 8,5 %. Čína už v srpnu podle World Gold Council nakoupila přibližně 20,2 tuny zlata, což tehdy představovalo její největší měsíční přírůstek od října 2023. V září tempo ještě zvýšila.
Vzniká tak zajímavý obraz:
srpen 2026: přibližně +20 tun
září 2026: přibližně +23 tun
Čínská centrální banka tedy během pouhých dvou měsíců přidala do rezerv více než 40 tun zlata.
Čína nakupuje už 23 měsíců v řadě
Ještě důležitější než samotných 23 tun je délka současného nákupního cyklu. Čínská centrální banka nakupovala zlato v září již 23. měsíc po sobě. To výrazně oslabuje vysvětlení, že by šlo jen o oportunistické nákupy při příznivé ceně. Spíše se ukazuje dlouhodobá strategie, ve které má fyzické zlato stále důležitější místo v devizových rezervách Číny.
Rozsah změny ukazují data World Gold Council: centrální banky v posledních čtyřech letech nakupovaly v průměru kolem 1 000 tun zlata ročně, přibližně dvojnásobek průměru předcházející dekády.
World Gold Council uváděl ke konci srpna 2026 čínské oficiální zlaté rezervy kolem 2 387 tun. Zářijový přírůstek je tak posouvá přibližně k úrovni 2 410 tun. Pro srovnání: v září 2023 držela Čína přibližně 2 191 tun zlata. Za několik let tedy Peking přidal ke svým oficiálně vykazovaným rezervám stovky tun drahého kovu.
Proč vlastně Čína tolik zlata potřebuje?
Jednoduchá odpověď neexistuje. Několik motivů se však překrývá.
1. Diverzifikace devizových rezerv
Čína spravuje jedny z největších devizových rezerv na světě. Jejich velká část je tradičně spojena s dolarovými aktivy. Zlato představuje rezervní aktivum, které není závazkem jiné země. Státní dluhopis je pohledávkou vůči jeho emitentovi. Bankovní vklad je pohledávkou vůči finanční instituci. Fyzické zlato tuto protistranu nepotřebuje. Právě tato vlastnost získala v posledních letech pro řadu centrálních bank nový význam.
2. Menší závislost na americkém dolaru
Jedním z často diskutovaných témat světové ekonomiky je postupná diverzifikace části rezerv mimo americký dolar. Neznamená to, že by dolar měl v dohledné době přestat fungovat jako hlavní světová rezervní měna. Čína však může snižovat riziko příliš vysoké koncentrace rezerv v jedné měně. A zlato je jednou z mála rezervních alternativ s globální likviditou a dlouhou historií.
3. Geopolitická pojistka
Po zmrazení části ruských zahraničních rezerv v souvislosti se sankcemi po roce 2022 začaly některé státy věnovat mnohem větší pozornost otázce, kde jsou jejich rezervy uloženy a kdo nad nimi může vykonávat kontrolu. Reuters upozorňuje, že právě od roku 2022 je na trhu patrná strukturální změna a rostoucí poptávka centrálních bank rozvíjejících se zemí. Zlato držené přímo centrální bankou má z tohoto hlediska specifické postavení.
4. Ochrana proti dlouhodobým měnovým rizikům
Centrální banky neřeší investiční horizont několika měsíců. Pracují v horizontu desetiletí. Z tohoto pohledu může zlato představovat pojistku proti:
- dlouhodobému znehodnocování měn,
- růstu státního zadlužení,
- geopolitickým konfliktům,
- měnovým krizím,
- problémům globálního finančního systému.
Právě proto stojí za pozornost také širší trend nákupů zlata centrálními bankami.
Není to jen příběh čínské centrální banky
Při interpretaci čínských čísel je nutné rozlišovat dvě různé věci. Jednou jsou nákupy zlata čínskou centrální bankou. Druhou je celková čínská poptávka po fyzickém zlatě.
Ta zahrnuje také:
- investiční slitky,
- mince,
- ETF,
- šperky,
- průmyslovou spotřebu,
- soukromé investice.
A právě zde se odehrává další významná změna. Data z roku 2026 ukazují výrazné posílení čínského zájmu především o investiční zlato, zatímco poptávka po špercích je podstatně slabší. To znamená, že zlato v Číně stále více plní funkci finančního aktiva a uchovatele hodnoty, nikoli pouze luxusního zboží.
Čínské domácnosti rovněž mění své chování
World Gold Council upozorňuje na změnu struktury čínského trhu. V roce 2025 poprvé překonala poptávka po zlatých slitcích a mincích spotřebu zlata používaného na šperky. Tento posun je důležitý. Znamená totiž, že zlato nekupuje pouze čínská centrální banka. Výrazně se mění také přístup domácností.
Mezi důvody mohou patřit omezené investiční alternativy, problémy čínského realitního trhu, nejistota na akciových trzích nebo snaha uchovat část majetku mimo tradiční finanční systém. Čína tak vytváří dva souběžné zdroje poptávky. Stát prostřednictvím centrální banky a soukromí investoři prostřednictvím fyzického zlata a investičních produktů.
Co to znamená pro světový trh se zlatem?
Jednorázový nákup 23 tun globální cenu zlata neurčuje. Dlouhodobá kumulace podobných nákupů už ale význam mít může. Zejména proto, že Čína není jediným státem, který své rezervy rozšiřuje. Centrální banky se po roce 2022 staly jedním z důležitých pilířů světové poptávky po fyzickém zlatě. Reuters v říjnu upozornil, že tento trend změnil některé tradiční vztahy na trhu.
Dříve bývala cena zlata velmi citlivá například na vývoj reálných úrokových sazeb. Vyšší úroky zpravidla znamenají problém pro aktivum, které samo žádný úrok nenese. Přesto se zlato v posledních letech dokázalo držet na vysokých úrovních i v prostředí vysokých výnosů dluhopisů. Jedním z vysvětlení je právě strukturální poptávka centrálních bank.
Zlato má stále protivítr: vysoké úrokové sazby
Zářijový čínský nákup ovšem neznamená, že cena zlata musí automaticky růst. Na začátku října 2026 se zlato dostalo pod tlak zejména kvůli:
- silnějšímu americkému dolaru,
- růstu výnosů amerických státních dluhopisů,
- očekávání dalšího zvýšení sazeb Fedu,
- poklesu krátkodobé spekulativní poptávky.
Cena spotového zlata se 7. října propadla poblíž hranice 4 100 dolarů za trojskou unci, nejníže od začátku srpna. Právě zde se ale ukazuje rozdíl mezi dvěma skupinami účastníků trhu. Krátkodobí investoři řeší příští rozhodnutí Fedu. Centrální banky řeší strukturu rezerv na příští desetiletí.
Pro investora je důležitější trend než jedna transakce
Zářijových 23 tun bychom proto neměli interpretovat jako signál: „Čína nakoupila, zlato tedy musí zdražit.“ Takto jednoduchý vztah neexistuje. Důležitější informace zní jinak: jedna z největších centrálních bank světa pokračuje téměř dva roky bez přerušení ve zvyšování svých zlatých rezerv. A nákupní tempo v posledních měsících ještě zesílilo. To je strategický trend, který stojí za sledování.
Co by měl sledovat drobný investor?
Samotné chování Číny by nikdy nemělo být jediným důvodem k nákupu zlata. Pro další vývoj budou důležité především čtyři oblasti:
Politika amerického Fedu – vysoké úrokové sazby mohou zlato krátkodobě brzdit.
Kurz amerického dolaru – silnější dolar bývá pro zlato protivětrem.
Nákupy centrálních bank – pokračování současného trendu vytváří dlouhodobou fyzickou poptávku.
Geopolitika a státní dluhy – rostoucí nejistota může zvyšovat význam zlata jako rezervního aktiva.
Pro běžného investora proto dává větší smysl sledovat zlato jako součást dlouhodobé diverzifikace než se snažit odhadnout pohyb ceny podle jednoho měsíčního statistického údaje.
Čína vysílá jasný signál: zlato zůstává strategickým aktivem
Zářijový nákup 23 tun zlata není izolovanou událostí. Navazuje na přibližně dvacetitunový nákup v srpnu a především na 23 měsíců nepřetržitého zvyšování zlatých rezerv. Čína tím postupně mění strukturu svého rezervního portfolia. Tempo může v jednotlivých měsících kolísat. Cena zlata může výrazně růst i klesat. Úrokové sazby a dolar budou nadále způsobovat krátkodobé výkyvy. Dlouhodobější zpráva je ale podstatně zajímavější:
Peking považuje zlato za aktivum, jehož význam v současném světovém měnovém systému neklesá – ale naopak roste.
A pokud podobně uvažují i další centrální banky, může jít o jednu z nejdůležitějších strukturálních změn na trhu se zlatem posledních desetiletí.
Informační zdroje
World Gold Council – údaje o nákupech zlata centrálními bankami a čínském trhu se zlatem.
Reuters – aktuální vývoj ceny zlata, politika centrálních bank a nákupy People’s Bank of China.
People’s Bank of China / State Administration of Foreign Exchange – oficiální údaje o čínských rezervách.
Kurzy.cz – Čína v září nakoupila 23 tun zlata, nejvíce od září 2023.
FOXinvest.cz – vlastní redakční materiály věnované centrálním bankám, ceně zlata a investičním kovům.
Upozornění: Článek má informační charakter a nepředstavuje investiční doporučení. Hodnota zlata může růst i klesat.
