LONDÝN/PRAHA – V době zvýšené geopolitické nejistoty a narůstajících pochybností o stabilitě hlavních světových měn se pozornost světových centrálních bank znovu obrací ke zlatu. Tento tradiční uchovatel hodnoty se v uplynulých dvou letech stal středobodem nákupních strategií nejen v Asii, ale i v Evropě a na Blízkém východě.
„Zlato jsou peníze svědomí.“
George Bernard Shaw
(Původní citát: „Gold is the money of conscience.“)
Podle aktuálních dat World Gold Council centrální banky v roce 2023 nakoupily více než 1 100 tun zlata, čímž překonaly všechny dosavadní rekordy za posledních 50 let. Čína, Turecko a Indie patřily mezi nejaktivnější kupce.
Zlato jako pojistka proti systémovému riziku
Ekonomové se shodují, že motivace k těmto nákupům je zřejmá: ztráta důvěry v dolar, inflační tlaky i rostoucí geopolitická rizika. „Zlato nezná bankrot. V očích centrálních bank zůstává jedinou univerzální pojistkou proti krizi důvěry,“ uvedl pro FOXinvest.cz analytik společnosti Aurum Research Martin Štrunc.
Nejde však jen o psychologický faktor. Centrální banky diverzifikují své devizové rezervy a snaží se zmenšit závislost na západních finančních institucích. Zejména státy mimo okruh G7 se aktivně snaží snížit expozici vůči americkému dolaru.
Více článků
Tichý nákupní trend Východu
Nejvýraznějším příkladem je Čínská lidová banka, která mezi listopadem 2022 a prosincem 2023 zvýšila své zlaté rezervy o více než 300 tun. Vzhledem k její politice „monetárního ticha“ je pravděpodobné, že reálné objemy nákupů mohou být ještě vyšší.
Rovněž Turecko reagovalo na vlastní měnovou krizi nákupem přes 150 tun zlata, čímž se posunulo do čela světového žebříčku. Podle ekonomického serveru Gold.org se podobné kroky očekávají i od Saúdské Arábie, která čelí výzvám spojeným s dekarbonizací příjmů.
Dopad na cenu zlata a běžné investory
Masivní nákupy centrálních bank měly přímý dopad na cenu zlata, která na konci roku 2023 překonala hranici 2 050 USD za unci a začátkem roku 2026 se stabilně drží nad 2 100 USD.
Analytici však upozorňují, že centrální banky nekupují zlato spekulativně, ale z dlouhodobých geopolitických a měnových důvodů. To samo o sobě posiluje jeho roli jako stabilizačního aktiva.
„Sledování centrálních bank je klíčové i pro soukromé investory. Když nakupují státy, je to silný signál, že se blíží období nejistoty,“ komentuje vývoj analytik FOXinvest.cz Kamil Bolek.
Zlato jako geopolitická strategie
Zlato se tak znovu stává nejen ekonomickým, ale i politickým nástrojem. Jeho vlastnictví umožňuje státům obejít sankce, získat důvěru trhů a v neposlední řadě vyslat signál síly. Přes všechny technologické pokroky a digitální měny zůstává fyzické zlato nedotknutelným standardem jistoty.
Centrální banky na celém světě zintenzivnily své nákupy zlata v reakci na globální ekonomické napětí, inflaci a nestabilitu měnových systémů. Tyto kroky potvrzují, že zlato si i ve 21. století udržuje klíčové postavení v mezinárodních financích – nejen jako investiční komodita, ale jako strategická pojistka proti systémovým otřesům.
Informační zdroje
- World Gold Council – https://www.gold.org
- BIS – Bank for International Settlements
- IMF – Mezinárodní měnový fond
- Statista.com: Data o zlatých rezervách států
